Na výrobu topora doporučuji sehnat si větev, nejlépe jasanovou, kterou náležitě nalakujete a obalíte kobercovou páskou. Po té se můžete pustit do výroby čepele. Ta se dá udělat buď ze dvou vrstev koberce vycpaných molitanem, či látkou a nebo je možné slepit Chemoprénem k sobě dvě až tři vrstvy karimatky, eventuelně celé ostří vyříznout z molitanu. V posledním případě bude ale nutno ostří ještě zpevnit kobercovou páskou. K toporu pak čepel připevněte jen pomocí "kobercovky", pokud možno žádnými hřebíky či vruty. Dále je dobré něčím měkkým obalit i oblast pod čepelí, aby to chudáky nepřátele tolik nebolelo (na některých bitvách to vyžadují).
U čepele není důležitý jen materiál, ale hlavně tvar. Moc velká čepel funguje jako plachta a je strašně pomalá. Bodce (byť i z měkkého materiálu) jsou zase poměrně nebezpečné pro oči a vůbec. Velmi efektní, avšak zdaleka ne tak efektivní jsou zpětné háčky na čepeli, nebo vůbec všechno, co by mohlo umožnit zachytit zbraň protivníka, neboť zejména u jednoručních seker vás tyto "zlepšováky" mohou o zbraň snadno připravit. Takže na všechno s rozumem a vyzkoušet pár tvarů.
Poslední drobnou, ale dobrou "vychytávkou" je pak z provazu vyrobené oko na ruku, s jehož pomocí si sekyru přiděláte k ruce tak, že vám ji hned tak někdo nevytrhne.
Podotýkám, že hodně podobným způsobem se vyrábí i palcáty a palice, sudlice kopí, halapartny…
