o našem příjezdu z České Lípy do Doks jsme se my čtyři Vrrkové spolu s pár lidma a celkem početnou skupinou skřetů vydali na pochod do tábořiště.
Cesta by byla mnohem snesitelnější, kdyby nebylo takové horko. Asi po pátém upozornění mého přítele Drakze, že na další louce už to určitě bude, se nám otevřel pohled na stanové městečko. Konečně jsme si všichni oddychli a vydali se postavit naše obydlí.
Chvíli poté, co jsme si postavili stany bylo organizátory oznámeno,že se začínají schvalovat zbraně, a tak to vlastně všechno začalo...
ruhý den jsem vstával v pět hodin. První věcí, která mě toho rána zaujala byl zlobr, který nabíral sílu spánkem přímo u našeho ohniště. No, co proti gustu...
A pak už proběhlo slavnostní zahájení, na kterém byl nejvíc slyšet náš král Samuel se sloganem: "Esgaroth jsou rybáři, rybáři, rybá..." Po skončení zahajovacích ceremonií jsme se pod vedením jednoho žoldáka vydali do naší krásné Bažiny. Zde nás jeho Zablešenstvo rozdělilo do tří skupin: domobrany, útočné a speciální jednotky, ta sice čítala jen 10, zato ale dokonale sehraných vrrků.
Ani jsme se nenadáli a už to byl první quest: sehnat zdroj vody na uhašení naší pevnosti, protože proradný Gandalf se nám ji právě chystal zapálit. Quest byl naštěstí splněn a tak měl Gandalf smůlu.
Hned na začátku dne se k nám dostali prťajzlíci, ale za pomoci skřetů byli bez problémů odraženi a zahnáni na zbabělí ustup. Od té doby se k nám už nikdo neodvážil. Zato u skřetů bylo stále veselo! Poblíž jejich měst se odehrávali drobné i větší bitky, u kterých jsme samozřejmě nesměli, jakožto jejich spojenci, chybět.
Tak se stalo, že po jedné naléhavé zprávě od skřetů, že se na ně řítí veliká armáda dobra, jsem byl vyslán, abych nabídl peníze zlobrům, když nám pomohou v bitvě. Povedlo se, a tak jsme mohli vyrazit skřetům na pomoc. Armády dobra jsme odrazili, ale ztráty na naší straně byli značné.
K večeru se skřetům s několika našinci podařilo dobýt lidské město. A to nás vyburcovalo k poslednímu útoku dne.
Nejdříve jsme spolu se skřety vyrazili na elfy. Asi padesát metrů od elfí pevnosti jsme pod velením našich králů rozvinuli přímo učebnicovou řadovku. A takto jsme zahájili obléhání. Odpor elfů byl chabý a tak byla pevnost po několika minutách dobyta.
Měli jsme tedy ve městě dvě vlajky, lidskou a elfí. Zbývali už jen trpaslíci. Ale než jsme se nadáli, přihnala se naše speciální jednotka s trpasličí vlajkou v tlapách. A to už zazněla siréna a prvnímu dni byl konec.
Ó jak vznešeně jsme si razili cestu ke stanovému táboru se všemi těmi cizími vlajkami v rukou!
Večer se konala aréna, obohacená o zpěv pořadatelů a nemálo statečných válečníků se vydalo do blízkých hospod.
řetí den už nebylo takové horko, takže bojové operace byly snesitelnější. Hned od rána docházelo k velkým střetům, jejichž vyvrcholením byla bitva pod Horou. Šlo v ní o to, kdo získá Šmakův poklad. Nemalou roli zde sehráli pavouci. Dokud byli na straně dobra, měli jsme co dělat, abychom se vůbec udrželi, ovšem potom, co se, za pro mě nepochopitelných okolností, přidali k nám, dobro bylo zahnáno na ústup. Chtěli jsme sice ještě vytáhnou a dobýt lidské město, ale ozvala se známá siréna oznamující konec hry, a tak jsme zklamaně odešli.
Jen co jsme přišli do tábora, byl už nástup na závěrečnou bitvu. Skřetí, pečlivě připravený, klín s řevem vyrazil do útoku, aby rozdělil elfí a trpasličí armády. Manévr se podařil na výbornou, a tak pro nás nebylo těžké rozprášit rozdělená elfí a trpasličí vojska. Trošku nás překvapili lidé, neboť jsme předpokládali, že mám podlehnou jako první. Ovšem ti se nakonec drželi nejdéle, i když stejně neměli šanci vůči naší obrovské přesile.
A tak jsme slavně zvítězili. Po louce se rozlehl mohutný řev Vrrků a Skřetů a Bílí jen smutně sledovali, jak naši králové přebírají od organizátorů putovní trofej - meč Andúril.
Tak takhle nějak proběhla BPA 2003 z mého pohledu řadového vrrka Jirikiriho.
P.S.: Omlouvám se za to, že jsem vynechal většinu úkolů, jelikož jsem v Buurzlugu moc nepobýval, takže si je nepamatuji, ale věřím, že to až zas tak vadit nebude.
Napsal Jirikiri, jako poděkování organizátorům za skvělou zábavu!!!